Advertisement

Biologia Plantarum

, Volume 6, Issue 1, pp 57–65 | Cite as

The importance of some microchemical colour reactions in mycology

  • Vladimír Skalický
  • Věra Jechová
Article
  • 31 Downloads

Abstract

This work is an examination of the possibilities of the application of microchemical iodine reactions in mycology, of their importance in phylogenesis, and of their practical application for the distinguishing of fungi or moulds from the tissue of the host plant. The best results were obtained with the reaction of chlor-zinc-iodine, then with chlor-calcium-iodine, and with iodophosphoric acid. Reactions were tested with different representatives of developmental groups of fungi and with pure cellulose (cotton-plant fibres) for the comparison of the quantity of cellulose, chitin, or of other substances in the cell-walls. BesidesOomycetes, whose cell-wall consists of cellulose, signs of a “cellulose” reaction appear also inZygomycetes. The species of the orderProtomycetales show a cellulose reaction, which fact also speaks rather for the ranking of this group in the division ofOomycetes. However, the microchemical reaction should not be overestimated, as its colour degree and intensity are influenced by the age of the mycelium of the fungi, by the thickness and physical properties of the cell-wall, and by the presence or absence of the cellular content.

Keywords

Cellulose Host Plant Chitin Colour Reaction Colour Tone 
These keywords were added by machine and not by the authors. This process is experimental and the keywords may be updated as the learning algorithm improves.

Význam některých mikrochemických barevných reakcí v mykologii

Значение некоторых микрохимических цветных реакций в микологии

Abstract

Práce řeší možnosti mikrochemických jodových reakcí v mykologii a fytopatologii, jejich význam ve fylogenesi hub a využití k odlišení houbových nebo plísňových hyf od pletiva hostitelské rostliny. Nejlepší je reakce s chlorzinkjodem, potom s chlorkalciumjodem a s jodfosforečnou kyselinou. Byly provedeny reakee se zástupci různých, skupin hub a s čistou celulózou (vlákna bavlníku) pro srovnání množství celulózy, chitinu nebo jiných látek v buněčných blanách. Kromě zástupců odděleníOomycetes, kde je blána buněčná celulózní, se objevují náznaky “celulózní” reakce i u odděleníZygomycetes. Druhy řáduProtomycetales se vyznačují jasnou celulózní reakcí, což podporuje řazení této skupiny do odděleníOomycetes. Význam mikrochemických reakcí není však možno přeceňovat, nebot jejich základní barevný tón a intenzita jsou ovlivněny stářím mycelia houby, tlouštkou a fyzikálními vlastnostmi blány buněčné, přítomností nebo nepřítomností buněčného obsahu.

Abstract

В работе разбираются возможности применения микроскопических йодных реакций в микологии, их значение для исследований по филогенезу грибов и практическое использование их при необходимости отличить гифи грибов или фикомицетов от тканей растения-хозяина. Лучшими из йодных реакций считаем: хлорцинкйодную, хлоркальциййодную и реакцию с йодфосфатной кислотой. Нами проводились исследования представителей различных групи грибов и фикомицетов и с химически чистой клетчаткой (волокна хлопчатника) и результаты применялись при сравнении относительного содержания клетчатки, хитина и прочих веществ в клеточных оболочках. Кроме оомицетов, где оболочка состоит из клетчатки, появляются признаки реакции такого типа также у зигомицетов. Виды из отрядаProtomycetales также дают характерную реакцию на клетчатку и таким образом представляется возможным перенести всю группу в отделOomycetes. Нельзя, однако, переоценивать значение микрохимических реакций, так как их цветов№й оттенок, и также интенсивность окраски в значительной степени зависят от возраста мицелия гриба, тольщины и физических своьств клеточной оболочки и присутствия или отсутствия содержимого клетки.

Preview

Unable to display preview. Download preview PDF.

Unable to display preview. Download preview PDF.

References

  1. Bushong, J. W. etGerdemann, J. W.: The relationship of culture substrate to staining of Phytophthora species with zinc-chlor-iodine.—Phytopathology49: 455–456, 1959.Google Scholar
  2. Bessey, E. A.: Morphology and taxonomy of fungi.—791 p., Philadelphia-Toronto 1950.Google Scholar
  3. Fitzpatrick, H. M.: The lower fungi. Phycomycetes.—331 p., New York-London 1930.Google Scholar
  4. Frey, R.: Chitin und Zellulose in Pilzzellwänden.—Ber. schweiz. bot. Ges. 60: 199–230, 1950.Google Scholar
  5. Harder, R.: Über das Vorkommen von Chitin und Zellulose und seine Bedeutung für die phylogenetische und systematische Beurteilung der Pilze.—Nachr. Ges. Wiss. Göttingen, cl. math.-natur., Fachgr. 6 (Nachr. aus Biologie),3 (1937–40) ser. n: 1–7, 1940.Google Scholar
  6. Kaufmann, M. J. etGerdemann, J. W.: Root and stem rot of soy-bean caused byPhytophthora sojae n. sp..—Phytopathology48: 201–208, 1958.Google Scholar
  7. Nowopokrowsky, J.: Über die Chlorzinkjod-Reaktion der Zellulose.—Beih. bot. Cbl., sect. 1,28: 90–93, 1912.Google Scholar
  8. Paclt, J.: Farbenbestimmung in der Biologie.—76 p., Jena 1958.Google Scholar
  9. Prát, S.: Rostlina pod drobnohledem. Ed. 2. [Die Pflanze unter dem Mikroskop.]—in: Věda všem, fasc. 10: 205 p., Praha 1945.Google Scholar
  10. Johansen, D. A.: Plant microtechnique.—523 p., New York 1940.Google Scholar
  11. Schneider, H. etZimmermann, A.: Die botanische Mikrotechnik. Ed. 2.—458 p., Jena 1922.Google Scholar
  12. Skalický, V.: Peronosporaceae.—in:Cejp, K., Houby [Die Pilze].1: 155–164, Praha 1957.Google Scholar
  13. Skalický, V.: (ms.): Poznámky k biologii některých jarních plísní čelediPeronosporaceae. [Bemerkungen zur Biologie einiger Frühjahrschimmel der, FamiliePeronosporaceae].Google Scholar
  14. Tunmann, O.: Pflanzenmikrochemie.—631 p., Berlin 1913.Google Scholar
  15. Wettstein, F.: Das Vorkommen von Chitin und seine Verwertung als systematisch-phylogenetisches Merkmal im Pflanzenreich.—S.-B. Akad. Wiss. Wien, cl. math.-natur., sect. 1, 130: 3–20, 1921.Google Scholar

Copyright information

© Institute of Experimental Botany 1964

Authors and Affiliations

  • Vladimír Skalický
    • 1
  • Věra Jechová
    • 2
  1. 1.Department of Botany, Faculty of ScienceCharles UniversityPraha 2
  2. 2.Botanical InstituteCzechoslovak Academy of SciencePrůhonice near Praha

Personalised recommendations