Advertisement

Folia Geobotanica et Phytotaxonomica

, Volume 8, Issue 4, pp 341–366 | Cite as

Die Schluchtwälder des Gebirges Hrubý Jeseník (Hohes Gesenke)

  • Miroslava Husová
Article

Abstract

Im Rahmen der systematischen Erforschung derFagetalia-Gesellschaften der Tschechoslowakei bearbeitete die Verfasserin die Schlucht- und Hangwälder in den Durchbruchstälern und Querschluchten im mittleren und westlichen Teil des Gebirges Hrubý Jeseník (Hohes Gesenke) und im anliegenden Teil des Gebirges Rychlebské hory (Reichensteiner Gebirge). Es wurden hier folgende Syntaxa beschrieben:Arunco-Aceretum crepidetosum paludosae, A.-A. abietetosum undAceri-Fagetum, Polystichum lobatum Ausbildung. Diese Waldgesellschaften wurden von phytozönologischen und ökologischen Gesichtspunkt aus analysiert.

Preview

Unable to display preview. Download preview PDF.

Unable to display preview. Download preview PDF.

Literatur

  1. Bach, R. (1950): Die Standorte jurassischer Buchenwaldgesellschaften mit besonderer Berücksichtigung der Böden (Humuskarbonathöden und Rendzinen).—Ber. Schweiz. Ges., Bern, 60: 51–152.Google Scholar
  2. Bach, R., Kuoch, R. etIberg, R. (1954): Wälder der Schweizer Alpen im Verbreitungsgebiet der Weistanne II. Entscheidende Standortsfaktoren und Böden.—Mitt. Schweiz. Antstalt. Forst. Versuchswesen, Zürich, 30: 261–314.Google Scholar
  3. Bartsch, J. etBartsch, M. (1940): Vegetationskunde des Schwarzwaldes.—Pflanzensoz., 4, Jena.Google Scholar
  4. Demek, J. et al. (1965): Geomorfologie českých zemí. (Geomorphologie von Böhmen und Mähren.)—Praha.Google Scholar
  5. Ellenberg, H. (1963): Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen.—Einführung in die Phytologie, Bd. 4/2, Stuttgart.Google Scholar
  6. Hartmann, F. K. etJahn, G. (1967): Waldgesellschaften des mitteleuropäischen Gebirgsraumes nördlich der Alpen. Textteil, Tabellen.—Stuttgart.Google Scholar
  7. Husová, M. (1968): Synökologische Studie der Waldgesellschaften auf Amphibolitgesteinen.— Vegetace ČSSR, A 3, Praha.Google Scholar
  8. Issler, E. (1924–1926): Les associations végétales des Vosges meridionales et de la plaine rhénane avoisinante. Les forêsts.—Colmar.Google Scholar
  9. Jeník, J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. (Alpine Vegetation des Riesengebirges, des Glatzer Schneeberges und des Gesenkes.)—Praha.Google Scholar
  10. Klika, J. (1932): Lesy v xerothermní oblasti Čech. (Wälder im xerothermen Gebiete Böhmens.)— Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Sect. A, Praha, 7: 321–360.Google Scholar
  11. Klika, J. (1936): Das Klimax-Gebiet der Buchenwälder in den Westkarpathen.—Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 558: 373–418.Google Scholar
  12. Klika, J. (1941): Rostlinosociologická studie křivoklátských lesů. (Die Pürglitzer Wälder. Pflanzensoziologische Studie.)—Separ. ex: Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. Math.-Natur., Praha, (1941)/3: 1–46.Google Scholar
  13. Klika, J. (1943): Rostlinně-sociologický příspěvek k poznání Prešovských kopců. (Die Wälder des Eperies-Gebirges.)—Separ. ex: Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. Math.-Natur., Praha, (1942)/17: 1–25.Google Scholar
  14. Klika, J. (1952): Fytocenologická studie lesních společenstev Českého středohoří. (Phytozönologische Studie der Waldgesellschaften im Böhmischen Mittelgebirge.)—Separ. ex: Rozpravy Čes. Akad., Cl. 2, Praha, 61 (1951) 15: 1–50.Google Scholar
  15. Klika, J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech (fytocenologie).—Praha.Google Scholar
  16. Kubiëna, W. L. (1953): Bestimmungsbuch und Systematik der Böden Europas.—Stuttgart.Google Scholar
  17. Kuoch, R. (1954): Wälder der Schweizer Alpen im Verbreitungsgebiet der Weisstanne.—Mitt. Schweiz. Anstalt. Forst. Versuchswesen, Zürich, 30: 133–260.Google Scholar
  18. Laatsch, W. (1957): Dynamik der mitteleuropäischen Mineralböden.—Dresden et Leipzig.Google Scholar
  19. Mikyška, R. (1939): Studie über die natürlichen Waldbestände im Slowakischen Mittelgebirge (Slovenské stredohorie).—Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 59 B: 169–244.Google Scholar
  20. Mikyška, R. (1943): Lesy na Plzeňsku. (Die Wälder im Pilsnergebiet.)—Separ. ex: Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. Math.-Natur., Praha, (1943)/13: 1–60.Google Scholar
  21. Mikyška, R. (1972): Die Wälder der böhmischen mittleren Sudeten und ihrer Vorberge. (Pflanzensoziologische Studie.)—Rozpravy Čs. Akad. Věd, Ř. Mat.-Přírod. Věd, Praha, 82/3: 1–112.Google Scholar
  22. Mísař, Z., Pouba, Z., Skácel, J. et al. (1953): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů. 1∶200 000, M-33-XVIII, Jeseník. (Geologicshe Karte ČSSR. Karte der vorquarteren Formationen. 1∶200 000, M-33-XVIII, Jeseník.)—Praha.Google Scholar
  23. Moor, M. (1952): DieFagion-Gesellschaften (Buchen-, Tannen-Buchen- und Ahornwälder) im Schweizer Jura.—Beitr. Geobot. Landesaufn. Schweiz., Bern, (1952)/31: 1–201.Google Scholar
  24. Moravec, J. (1960): Komplexometrické stanovení výměnných kationtů—Ca.., Mg.., Al..., H.—v bezkarbonátových půdách. (Komplexometrische Bestimmung von Austauschionen— Ca.., Mg.., Al..., H.—in Karbonatfreien Böden.)—Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, Rostl. Výr., Praha, 6: 1015–1024.Google Scholar
  25. Moravec, J. (1963a): Příspěvek a rozšířeníPteridophyt v jihozápadních a jižních Čechách. (Beitrag zur Verbreitung vonPteridophyten in Südwest- und Südböhmen.)—Preslia, Praha, 35: 255–276.Google Scholar
  26. Moravec, J. (1963b): Stanovištní podmínky nitrifikační schopnosti půd některých lučních rostlinných společenstev. (Standartsbedingungen der Nitrifikationsfähigkeit der Böden einiger Wiesengesellschaften.)—Rostl. Výr., Praha, 9: 852–859.Google Scholar
  27. Moravcová-Husová, M. (1964): DieFagetalia-Gesellschaften des Gebirges Branschauer Wald (Branžovský hvozd) in Westböhmen.—Preslia, Praha, 36: 272–288.Google Scholar
  28. Mráz, K. (1960): Rostlinná společenstva lesů dolního Posázaví. (Die Waldgesellschaften des Gebietes an der unteren Sázava.)—Práce Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Praha, 19: 209–284.Google Scholar
  29. Müller, J. (1951): Výsledky botanického výzkumu vápenců severozápadního Slezska. (The results of botanical investigation of limestone in North-western Silesia-Czechoslovak.)— Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 12: 48–73.Google Scholar
  30. Neuhäusl, R. (1959): Die ostsudetischen krautreichen Buchenwälder und ihre Beziehung zumFagetum boreoatlanticum.—Preslia, Praha, 31: 385–393.Google Scholar
  31. Neuhäusl, R. (1960a): K charakteristice klimaxových společenstev východosudetských pohoří. (Zur Charakteristik der Klimaxgesellschaften der Ostsudeten.)—Přírod. Čas. Slez., Opava, 21/1: 9–24.Google Scholar
  32. Neuhäusl, R. (1960b): Typy lesních společenstev Železných hor. (Die Waldvegetationstypen des Eisengebirges.)—Rozpravy Čs. Akad. Věd, Ser. Math.-Natur., Praha, 70/2: 1–77.Google Scholar
  33. Neuhäusl, R. etNeuhäuslová-Novotná, Z. (1963): Příspěvek ke květeně východních Čech. II. Železné hory a Chrudimsko-vysokomýtská plošina. (Ein Beitrag zur Flora von Ostböhmen. II. Das Eisengebirge (Železné hory) und die Ebene im Gebiete von Chrudim und Vysoké Mýto.) —Práce Mus. Hradec Králové, Ser. A., 4 (1962): 43–75.Google Scholar
  34. Neuhäusl, R. etNeuhäuslová, Z. (1966): Výškové rozšíření fytocenologických a stanovištních indikátorů na území Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku. (Höhenverbreitung der soziologisch und standortlich wichtigen Zeigerpflanzen im Hohen Gesenke und am Glatzer Schneeberg.) —Čas. Slez. Muz., Ser. A, Opava, 15: 29–43.Google Scholar
  35. Oberdorfer, E. (1957): Süddeutsche Pflanzengesellschaften.—Pflanzensoz., 10, Jena.Google Scholar
  36. Oberdorfer, E. (1967): Systematische übersicht der westdeutschen Phanerogamen- und Gefässkryptogamen-Gesellschaften. Ein Diskussionsentwurf.—Schriftenreihe Vegetkde., Bad Godesberg, (1967)/2: 7–62.Google Scholar
  37. Pouba, Z. [red.] et al. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR, 1: 200 000, M-33-XVIII, Jeseník. (Erklärungen zur geologischen Übersichtskarte ČSSR, 1: 200 000, M-33-XVIII, Jeseník.)—Praha.Google Scholar
  38. Rübel, E. (1932): Die Buchenwälder Europas.—Veröff. Geobot. Inst. Rübel in Zürich, Bern et Berlin, (1932)/8: 1–509.Google Scholar
  39. Samek, V. (1960): Lesy středního Povltaví. Část II. (Die Wäldgesellschaften des Mittelmoldauer Hügellandes. Teil. II.)—Práce Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Praha, 18: 89–140.Google Scholar
  40. Samek, V. etJavůrek, M. (1964): Lesní společenstva reservace Mionší v Beskydách. (Waldgesellschaften des Naturschutzgebietes Mionší.)—Čas. Slez. Muz., Dendrol., Opava, 3: 11–30.Google Scholar
  41. Sillinger, P. (1933): Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater. (Monographical Study of the Vegetation of the Nízké Tatry.)—Praha.Google Scholar
  42. Smejkal, M. etVicherek, J. (1955): Poznámky ke květeně údolí mezi Brannou a Ramzovou v Hrubém Jeseníku. (Notizen zur Flora des Tales zwischen Branná (Goldesstein) und Ramzová (Ramsau) im Altvatergebirge.)—Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 16: 65–70.Google Scholar
  43. Sýkora, T. (1967): Fytocenologický rozbor bukových lesů v Ještědském pohoří. (Phytozönologische Analyse der Buchenwälder im Gebirge Ještědské pohoří (Jeschkengebirge.)—Ms., (Dipl. Práce Přírod. Fak. UK., Praha).Google Scholar
  44. Sýkora, T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. (Die Pflanzengesellschaften der Wälder des Isergebirges.)—Knižnice Jizerských Hor, Severočes. Mus., Liberec, 11: 1–60.Google Scholar
  45. Šmarda, J. (1950): Květena Hrubého Jeseníku. (Část sociologická.) (The Flora of the Mountains called Hrubý Jeseník.)—Čas. Morav. Muz. v Brně, Brno, 35: 78–156.Google Scholar
  46. Šmarda, J. (1955): K výskytu vápnomilných rostlinných druhů v Hrubém Jeseníku. (Zum Vorkommen kalkliebender Pflanzenarten im Hohen Gesenke.)—Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 16: 523–527.Google Scholar
  47. Trautmann, W. (1952): Pflanzensoziologische Untersuchungen der Fichtenwälder der Bayerischen Waldes.—Forstwiss. Centralbl., Berlin, 71/9–10: 289–313.CrossRefGoogle Scholar
  48. Vesecký, A. [red.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé republiky. (Klimaatlas der Tschechoslowakei.) —Praha.Google Scholar
  49. Vesecký, A. [red.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. (Klimaatlas der Tschechoslowakischen sozialistischen Republik. Tabellen.)—Praha.Google Scholar
  50. Vicherek, J. (1955): Nové nálezy některých vzácnějších rostlin z Moravskoslezských Beskyd a Hrubého Jeseníku. (The new discovery of several more rare plants from the mountains of Moravskoslezské Beskydy and Hrubý Jeseník.)—Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 16: 412–417.Google Scholar
  51. Vicherek, J. (1960): Další nálezy vápnomilných rostlin v Hrubém Jeseníku. (Weitere Funde kalkliebender Pflanzen im Hohen Gesenke.)—Přírod. Čas. Slez., Opava, 21/1: 93–97.Google Scholar

Copyright information

© Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic 1973

Authors and Affiliations

  • Miroslava Husová
    • 1
  1. 1.Botanisches Institut der Tschechoslowakischen Akademie der WissenschaftenPrůhonice bei Praha

Personalised recommendations