Advertisement

Folia Geobotanica

, Volume 32, Issue 3, pp 221–258 | Cite as

Thermophilous oak forests in the Czech Republic: Syntaxonomical revision of theQuercetalia pubescenti-petraeae

  • Milan Chytrý
European Vegetation Survey: Case Studies (III) (Proceedings of the 5th International Workshop held in Rome, Italy, 22–24 March 1996; edited by L. Mucina, S. Pignatti, J.S. Rowell, J.H.J. Schaminée & M. Chytrý)

Abstract

Using the Braun-Blanquet approach, a syntaxonomical revision of the order ofQuercetalia pubescenti-petraeae, based on the synthesis of 634 relevés, distinguished three alliances of the thermophilous oak forests in the Czech Republic: (1)Quercion pubescenti-petraeae (3 communities:Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis, Corno-Quercetum), which includes peri-alpine and peri-Carpathian oak forests on calcareous bedrock, (2)Aceri tatarici-Quercion (2 communities:Quercetum pubescenti-roboris, Carici fritschii-Quercetum roboris), which comprises Pontic-Pannonian oak forests on loess or sand that occur in southern Moravia only, (3)Quercion petraeae (5 communities:Potentillo albae-Quercetum, Brachypodium pinnatum-Quercus robur community,Sorbo torminalis-Quercetum, Genisto pilosae-Quercetum petraeae, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae), which includes Central European thermophilous oak forests distributed outside the range ofQuercus pubescens and some other submediterranean species.

Keywords

Phytosociology Plant communities Quercus Vegetation survey 

Preview

Unable to display preview. Download preview PDF.

Unable to display preview. Download preview PDF.

References

  1. Barkman J.J., Moravec J. &Rauschert S. (1986): Code of phytosociological nomenclature. Ed. 2.Vegetatio 67: 145–195.CrossRefGoogle Scholar
  2. Béguin C. &Theurillat J.-P. (1984): Quelques aspects du complexe des falaises rocheuses sur silice dans le Haut-Valais (Alpes, Suisse).Candollea 39: 647–673Google Scholar
  3. Blažková D. (1962): Phytozönologische Studien aus den Roblínské lesy (Roblin Wälder).Acta Univ. Carol., Biol. 1962: 219–288.Google Scholar
  4. Blažková D. (1984): Vegetace chráněného území Staňkovka (Vegetation of Staňkovka Reserve).Bohemia Centr. 18: 77–103.Google Scholar
  5. Blažková D. (1997): Teplomilné doubravy sBuglossoides purpurocaerulea ve středních Čechách (Thermophilous oak forests withBuglossoides purpurocaerulea in central Bohemia).Preslia 68 (1996): 289–303.Google Scholar
  6. Braun-Blanquet J. (1928):Pflanzensoziologie Grundzüge der Vegetationskunde. Springer, Berlin.Google Scholar
  7. Braun-Blanquet J. (1931): Aperçu des groupements végétaux du Bas-Languedoc.Commun. Stat. Int. Géobot. Médit. Alpine Montpellier 9: 35–40.Google Scholar
  8. Braun-Blanquet J. (1932): Zur Kenntnis nordschweizerischer Waldgesellschaften.Beih. Bot. Centralbl. 49, Suppl. (Festschrift Drude): 7–42.Google Scholar
  9. Braun-Blanquet J. (1951):Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. Ed. 2. Springer, Wien.Google Scholar
  10. Chytrý M. (1991): Phytosociological notes on the xerophilous oak forests withGenista pilosa in south-western Moravia.Preslia 63: 193–204.Google Scholar
  11. Chytrý M. (1994): Xerothermic oak forests in the middle Váh Basin and the southern part of the Strážovská hornatina Upland, Slovakia.Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun. Biol. 22–23 (1992–1993): 121–134.Google Scholar
  12. Chytrý M. &Horák J. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia.Preslia 68 (1996): 193–240.Google Scholar
  13. Chytrý M. &Vicherek J. (1995):Lesní vegetace Národního parku Podyjí/Thayatal. Die Waldvegetation des Nationalparks Podyjí/Thayatal. Academia, Praha.Google Scholar
  14. Domin K. (1928): The plant associations of the valley of Radotín.Preslia 7: 3–68.Google Scholar
  15. Ehrendorfer F. (ed.) (1973):Liste der Gefäßpflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. Gustav Fischer, Stuttgart.Google Scholar
  16. Fekete G. (1956): Die Vegetation des Velenceer Gebirges.Ann. Hist.-Nat. Mus. Natl. Hung., Ser. N. 7: 343–362.Google Scholar
  17. Fekete G. (1965):Die Waldvegetation im Gödölőer Hügelland. Akadémiai Kiadó, Budapest.Google Scholar
  18. Fekete G. &Jakucs P. (1968): Der xerotherme Eichenwald des Bükk-Gebirges (Corno-Quercetum).Bot. Közlem. 55: 59–67.Google Scholar
  19. Firbas F. &Sigmond H. (1928): Vegetationsstudien auf dem Donnersberge im Böhmischen Mittelgebirge.Lotos 76: 113–172.Google Scholar
  20. Förster M. (1979): Gesellschaften der xerothermen Eichenmischwälder des deutschen Mittelgebirgsraumes.Phytocoenologia 5: 367–446.Google Scholar
  21. Frahm J.-P. &Frey W. (1992):Moosflora. Ed. 3. E. Ulmer, Stuttgart.Google Scholar
  22. Hargitai Z. (1940): Nagykőrös növényvilága. II. A homoki növényszövetkezetek (The vegetation of Nagykőrös. II. The sand plant communities).Bot. Közlem 37: 205–240.Google Scholar
  23. Hill M.O. (1979):TWINSPAN.—A Fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. Cornell University, Ithaca.Google Scholar
  24. Horák J. (1969): Waldtypen der Pavlovské kopce (Pollauer Berge).Přír. Práce Ústavů Českoslov. Akad. Věd. Brno, 3: 1–40.Google Scholar
  25. Horák J. (1979): Geobiocenologické studie jihomoravských šípákových doubrav (Geobiocoenological study of southern MoravianQuercus pubescens forests).Lesnictví 25: 769–796.Google Scholar
  26. Horák J. (1980): Teplomilné doubravy jihomoravských sprašových tabulí a pleistocenních teras (Aceri campestris querceta aLigustri querceta) (Thermophilous oak forests of southern Moravian loess plains and Pleistocene terraces),Lesnictví 26: 587–620.Google Scholar
  27. Horák J. (1981): Doubray moravských okrajů krystalinika České vysočiny (Oak forests of Moravian crystalline fringes of the Bohemian Uplands).Lesnictví 27: 499–524.Google Scholar
  28. Horák J. (1983): Südmährische Feldahorn-Eichenwälder (Aceri campestris-Querceta). Waldtypologische Mitteilung.Acta Univ. Agric., Brno, C. 52: 59–75.Google Scholar
  29. Horánszky A. (1964):Die Wälder des Szentendre-Visegráder Gebirges. Akadémiai Kiadó, Budapest.Google Scholar
  30. Horvát A. O. (1976):Potentillo-Quercion s.l.—Waldstudien.Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 115: 55–67.Google Scholar
  31. Horvat I., Glavač V. &Ellenberg H. (1974):Vegetation Südosteuropas. Gustav Fischer, Jena.Google Scholar
  32. Jakubowska-Gabara J. (1993):Recesja zespołu świetlistej dăbrowy Potentillo albae-QuercetumLibb. 1933 w Polsce (Decline of the Potentillo albae-Quercetumoak forest community in Poland). Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego, Łódź.Google Scholar
  33. Jakucs P. (1960): Nouveau classement cénologique des bois de chênes xérothermes (Quercetea pubescenti-petraeae cl. nova) de l'Europe.Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 6: 267–303.Google Scholar
  34. Jakucs P. (1961a):Die phytozönologischen Verhältnisse der Flaumeichen-Buschwälder Südostmitteleuropas. Akadémiai Kiadó, Budapest.Google Scholar
  35. Jakucs P. (1961b): Die Flaumeichen-Buschwälder in der Tschechoslowakei. In:Lüdi W. (ed.), Die Pflanzenwelt der Tschechoslowakei,Veröff. Geobot. Inst. ETH Stiftung Rübel Zürich 36: 91–118.Google Scholar
  36. Jakucs P. &Fekete G. (1957): Der Karstbuschwald des nordöstlichen Ungarischen Mittelgebirges (Quercus pubescens-Prunus mahaleb nova ass.).Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 3: 253–259.Google Scholar
  37. Klika J. (1928a): Une étude géobotanique sur la végétation de Velká Hora près de Karlštejn.Bull. Int. Acad. Tchéque Sci., Cl. Sci. Math. Nat. Méd. 29: 17–42.Google Scholar
  38. Klika J. (1928b): Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké Hory u Karlštejna (Geobotanical study of plant communities of Velká Hill near Karlštejn).Rozpr. České Akad. Věd, Tř., 2, Vědy Mat. Přír. 37/12: 1–42.Google Scholar
  39. Klika J. (1932): Lesy v xerothermní oblasti Čech (Forests in xerothermic area of Bohemia).Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. 7A: 321–359.Google Scholar
  40. Klika J. (1933): Studien über die xerotherme Vegetation Mitteleuropas II. Xerotherme Gesellschaften in Böhmen.Beih. Bot. Centralbl. 50B: 707–773.Google Scholar
  41. Klika J. (1942): Rostlinná společenstva Velké hory (Plant communities of Velká hora).Sborn. České Akad. Techn. 16/93: 580–602.Google Scholar
  42. Klika J. (1952): Fytocenologická studie lesních společenstev Českého Středohoří (Phytosociological study of forest communities of the České Středohoří Mts.).Rozpr. České Akad. Věd, Tř. 2, Vědy Mat. Přír. 61, Pars 1, 1963 (1951), 15: 1–50.Google Scholar
  43. Klika J. (1955):Nauka o rostlinných společenstvech (Fytocenologie) (Vegetation science (Phytosociology)). Nakladatelství ČSAV, Praha.Google Scholar
  44. Klika J. (1955): Poznámky k fytocenologii a typologii našich xerothermních doubrav (sv.Quercion pubescentis) (Notes on the phytosociology and typology of our thermophilous oak forests).Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. Věd, Lesn. 3: 569–596.Google Scholar
  45. Klika J. (1959): Fytocenologické poměry polesí Dřevíč a Žlubinec na Křivoklátsku (Phytosociological characterization of Dřevíč and Žlubinec forest tracts in the Křivoklát area).Acta Univ. Carol. Biol. 1958/2: 215–266.Google Scholar
  46. Koblížek J. (1990):Fagaceae Dumort.—bukovité. In:Hejný S. &Slavík B. (eds.),Květena České republiky 2 (Flora of the Czech Republic 2), Academia, Praha, pp. 17–35.Google Scholar
  47. Kovács M. (1969): DasCorno-Quercetum des Mátra-Gebirges.Vegetatio 19: 240–255.Google Scholar
  48. Kovács M. (1975):Beziehung zwischen Vegetation und Boden. Die Bodenverhältnisse der Waldgesellschaften des Mátra Gebirges. Akadémiai Kiadó, Budapest.Google Scholar
  49. Kwiatkowska A.J. &Wyszomiski T. (1988): Decline ofPotentillo albae-Quercetum phytocoenoses associated with the invasion ofCarpinus betulus.Vegetatio 75: 49–55.CrossRefGoogle Scholar
  50. Libbert W. (1933): Die Vegetationseinheiten der neumärkischen Staubeckenlandschaft unter Berücksichtigung der angrenzenden Landschaften. 2. Teil.Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg 74: 229–348.Google Scholar
  51. Magyar P. (1933): Erdőtipusvizsgálatok a Börzsönyi-és a Bükkhegységben (Study of forest types in the Börzsöny and Bükk Mts.).Erdész. Kísérl. 35: 396–450.Google Scholar
  52. Máthé I. &Kovács M. (1962): A gyöngyösi Sárhegy vegetációja (The vegetation of Sárhegy near Gyöngyös).Bot. Közlem 49: 309–328.Google Scholar
  53. Matuszkiewicz W. (1981):Przewodnik do oznaczania zbiorowisk roślinnych Polski (A key to the determination of plant communities of Poland). Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa.Google Scholar
  54. Matuszkiewicz W. &Matuszkiewicz A. (1956): Materiały do fitosocjologicznej systematyki ciepłolubnych dąbrów w Polsce (Data on phytosociological systematics of the thermophilous oak forests in Poland).Acta Soc. Bot. Poloniae 25: 27–72.Google Scholar
  55. Michalko J. (1957):Geobotanické pomery pohoria Vihorlat (Geobotanical characteristics of the Vihorlat Mts.). Vydavatelstvo SAV, Bratislava.Google Scholar
  56. Michalko J. &Džatko M. (1965): Fytocenologická a ekologická charakteristika rastlinných spoločenstiev lesa Dubník pri Seredi (Phytosociological and ecological characteristics of the plant communities of Dubník forest near Sered).Biol. Práce Slov. Akad. Vied 11/5: 47–115.Google Scholar
  57. Michalko J., Magic D., Berta J., Rybníček K. &Rybníčková E. (1987):Geobotanical map of Č.S.S.R. Slovak Socialist Republic. Text Part. Veda, Bratislava.Google Scholar
  58. Michalko J. &Plesník P. (1982): Die Vegetation der Tiefebene Záhorská nížina in Bezug auf die natürlichen Verhältnisse (Vegetationskarte).Acta Bot. Slov., A. 6: 225–284.Google Scholar
  59. Mikyška R. (1963): Lesy v Zálabí Východočeské nížiny. Fytocenologická studie (Forests in the Zálabí area of East Bohemian Lowland. Phytosociological study),Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat., 73/15: 1–92.Google Scholar
  60. Mikyška R. (1968): Wälder am Rande der Ostböhmischen Tiefebene.Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat., 78/4: 11–22.Google Scholar
  61. Mikyška R. et al. (1968):Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země (Geobotanical map of Czechoslovakia. 1. Czech Lands). Academia, Praha.Google Scholar
  62. Moravec J. (1952):Vltv půdních typů na lesní fytocenosy na středním Pootaví (Influence of soil types on forest plant communities in the middle Otava area). Ms., Thesis, Charles Univ., Praha.Google Scholar
  63. Moravec J. (1964): Differenzierung der Pflanzengesellschaften desCarpinion Issler 1931 emend.Oberd. 1953 durch Migration in Südwestböhmen.Preslia 36: 165–177.Google Scholar
  64. Moravec J. (1972): Poznámky k výskytu smrkovníku plazivého—Goodyera repens (L.)R.Br.-na Strakonicku (Notes on the occurrence ofGoodyera repens in Strakonice area).Sborn. Jihčesk. Muz. České Budějovice, Přír. Vědy 12: 18–24.Google Scholar
  65. Moravec J. et al. (1991):Přirozená vegetace území hlavního města Prahy a její rekonstrukční mapa (Natural vegetation of the capital city of Prague and its reconstruction, map), Academia, Praha.Google Scholar
  66. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (Plant communities of the Czech republic and their endangerment). Ed. 2.Severočeskou Přír., Append. 1995: 1–206.Google Scholar
  67. Mráz K. (1958a): Subkontinentální doubravy ve středním Polabí (Subcontinental oak forests in the middle Labe area).Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd, Lesn. 4: 1–20.Google Scholar
  68. Mráz K. (1958b): Beitrag zur Kenntnis der Stellung desPotentillo-Quercetum.Arch. Forstwesen 7: 703–728.Google Scholar
  69. Mráz K. (1963): Lesy při soutoku Sázavy a Vltavy (Forests near the confluence of the Sázava and Vltava).Práce Výzk. Ústavů Lesn. 26: 137–184.Google Scholar
  70. Mucina L. & Maglocký Š. (eds.) (1985): A list of vegetation units of Slovakia.Doc. Phytosoc., N.S. 9: 175–220.Google Scholar
  71. Müller T. (1992):Quercetalia pubescenti-petraeae Klika 33 corr.Moravec inBéguin etTheurillat 84. In:Oberdorfer E. (ed.),Süddeutsche Pflanzengesellschaften, Teil IV: Wälder und Gebüsche, Ed. 2 Gustav Fischer, Jena, pp. 119–137.Google Scholar
  72. Neuhäusl R. &Neuhäuslová-Novotná Z. (1968): Mesophile und subxerophile Waldgesellschaften Mittelböhmens.Folia Geobot. Phytotax. 3: 225–273.Google Scholar
  73. Neuhäusl R. &Neuhäuslová-Novotná Z. (1969): Die Laubwaldgesellschaften des östlichen Teiles der Elbeebene, Tschechoslowakei.Folia Geobot. Phytotax. 4: 261–301.Google Scholar
  74. Neuhäusl R. &Neuhäuslová-Novotná Z. (1977):Cynancho-Quercetum Passarge 1957 in den Tschechischen Ländern.Stud. Phytol. 1977: 89–93.Google Scholar
  75. Papp L. &Szodrift I. (1967): Die Vegetation und die ökologischen Verhältnisse des Naturschutzareals bei Kunbaracz.Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 13: 259–275.Google Scholar
  76. Passarge H. (1957): Waldgesellschaften des nördlichen Havellandes.Deutsche Akad. Landwirtschaftswiss. Berlin Wiss. Abh. 26: 11–39.Google Scholar
  77. Passarge H. &Hofmann G. (1968):Pflanzengesellschaften des nordostdeutschen Flachlandes 2. Gustav Fischer. Jena.Google Scholar
  78. Poelt J. (1969):Bestimmungsschlüssel europäischer Flechten. J. Cramer, Lehre.Google Scholar
  79. Poldini L. (1988): Übersicht des VerbandesOstryo-Carpinion orientalis (Quercetalia pubescentis) in SO-Europa.Phytocoenologia 16: 125–143.Google Scholar
  80. Pott R. (1992):Die Pflanzengesellschaften Deutschlands E. Ulmer, Stuttgart.Google Scholar
  81. Rybníček K. &Rybníčková E. (1994): Vegetation histories of the Pannonian, Hercynic, and Carpathian regions of the former Czechoslovakia.Diss. Bot. 234: 473–485.Google Scholar
  82. Rybníčková E. (1985):Dřeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru (Woody plants and vegetation of Czechoslovakia in the late Quarternary). Ms., Thesis, Institute of Systematic and Ecological Biology, Brno.Google Scholar
  83. Samek V. (1960): Lesy středního Povltaví.—Část II. (Forests of the middle Vltava area.—Part II)Práce Výzk. Ústavů Lesn. 18: 89–140.Google Scholar
  84. Samek V. (1962): Lesy severovýchodního výběžku Brdských Hřebenů (Forests of north-eastern promontory of Hřebeny group in the Brdy Mts.),Práce Výzk. Ústavů Lesn. 24: 105–168.Google Scholar
  85. Samek V. (1964): Lesní společenstva Českého krasu (Forest communities in Bohemian Karst).Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat. 74/7: 1–71.Google Scholar
  86. Scamoni A. &Passarge H. (1959): Gedanken zu einer natürlichen Ordnung der Waldgesellschaften.Arch. Forstwesen 8: 386–426.Google Scholar
  87. Schubert R. (1972): Übersicht über die Pflanzengesellschaften des südlichen Teiles der DDR. III. Wälder. Teil 1.Hercynia, N. F. 9: 1–34.Google Scholar
  88. Schubert R., Hilbig W. &Klotz S. (1995):Bestimmungsbuch der Pflanzengesellschaften Mittel- und Nordostdeutschlands. Gustav Fischer, Jena.Google Scholar
  89. Šmarda F. (1961): Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína (Plant communities of mobile sands in Doubrava forest near Hodonín).Práce Brněnské Zákl. Českoslov. Akad. Věd 33/1: 1–56.Google Scholar
  90. Soó R. (1937): A Nyirség erdõi és erdõtipusai (Forests and forest types in Nyirség area).Erdész. Kísérl. 39: 337–380.Google Scholar
  91. Soó R. (1963): Systematische Übersicht der pannonischen Pflanzengesellschaften VI. Die Gebirgswälder II.Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 9: 123–150.Google Scholar
  92. Svoboda P. (1955):Lesní dřeviny a jejich porosty. Část II (Forest trees and their stands. Part II) SZN, Praha.Google Scholar
  93. ter Braak C.J.F. (1987):CANOCO—a FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis principal components analysis and redundancy analysis (version 2.1). Agricultural mathematics Group, Wageningen.Google Scholar
  94. ter Braak C.J.F. (1990):Update notes: CANOCO version 3.10. Agricultural mathematics Group, Wageningen.Google Scholar
  95. Vesecký A., Petrovič Š., Briedoň V. &Karský V. (eds.) (1958),Atlas podnebí Československé republiky (Climate atlas of the Czechoslovak Republic). Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha.Google Scholar
  96. Wallnöfer S., Mucina L. &Grass V. (1993):Querco-Fagetea. In:Mucina L., Grabherr G. &Wallnöfer S. (eds.),Die Pflanzengesellschaften Österreichs 3, Wälder und Gebüsche, Gustav Fischer, Jena, pp. 85–236.Google Scholar
  97. Wendelberger G. (1955): Die Restwälder der Parndorfer Platte im Nordburgenland.Burgenl. Forsch. 29: 11–75.Google Scholar
  98. Zólyomi B. (1957): Der Tatarenahorn-Eichen-Lösswald der zonalen Waldsteppe.Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 3: 401–424.Google Scholar
  99. Zólyomi B. (ed.), (1967):Guide der Exkursionen des Internationalen Geobotanischen Symposiums. Ungarn. Eger Vácrátót 5–10. Juni 1967. Dr. Zólyomí Bálint.Google Scholar
  100. Zólyomi B. &Jakucs P. (1957): Neue Einteilung der Assocziationen derQuercetalia pubescentis-petraeae Ordnung im pannonischen Eichenwaldgebiet.Ann. Hist.-Nat. Mus. Natl. Hung., Ser. N. 8: 227–229.Google Scholar

Copyright information

© Institute of Botany, Academy of Sciences of the Czech Republic 1997

Authors and Affiliations

  1. 1.Department of Systematic Botany and GeobotanyMasaryk UniversityBrnoCzech Republic

Personalised recommendations